Jablonec nad Nisou - Lázně Jablonec

Jablonec, informace z historie.

Jablonec nad Nisou - historie, památky, zajímavosti

Jablonec nad Nisou - historie a současnost. Malebné město ležící v podhůří Jizerských hor, světoznámé produkcí „jabloneckého zboží“. Tím není nic jiného než sklo a bižuterie.

Jablonec a sklo. Výroba skla patří k nejstarším a nejvýznamnějším objevům lidstva. Byla vzácností, obklopovala ji jakási tajemnost, a prozrazení receptur se mnohdy trestalo smrtí. Nejstaršímu nalezenému skleněnému předmětu na našem území je 5000 let. Podle nálezů surového skla předpokládáme, že první sklářské dílny vznikaly na hradištích řemeslně dovedných Keltů již v 1. století před naším letopočtem. Objevené základy sklářských pecí dokazují výrobu v řemeslných střediscích už v 9. století našeho letopočtu. Osada v hustých lesích s křišťálovým pramenem říčky tedy vznikla s největší pravděpodobností právě v těchto dobách. Však také název hor Jizerské je keltského původu a staroindické „isárás“ lze přeložit jako prudký, čerstvý nebo bystrý.

První písemná zmínka o osídlení na místě dnešního Jablonce nad Nisou pochází z roku 1356. V církevních knihách je dochován záznam o správě zdejšího kostela farářem bratrem Šebestiánem. Přítomnost kostela předpokládá správu farnosti a ta má samozřejmě své obyvatele. Někteří putovali krajem za prací, třeba lovci, čihaři, uhlíři, hledači drahých kamenů a další za obchodem, a na místě pod košatou jabloní se jim tak zalíbilo, že se u něj natrvalo usadili. Jiní tu žili ještě déle, coby potomci keltských předků. Po další dvě století zůstala nepatrná víska na křižovatce obchodních stezek v údolí řeky Nisy bez povšimnutí, než si nový majitel panství, pražský purkrabí Jan z Vartenberka, uvědomil sílu místního přírodního bohatství – dřevo, vodu a písek, a povolal k sobě sklářské odborníky převážně německého původu z Lužických a Krušných hor, kde jejich řemeslo pomalu upadalo pro nedostatek přírodního materiálu. V roce 1548 tedy byla založena jistým Franzem Kuntzem první sklářská huť ve Mšeně, které je dnes součástí Jablonce. Cinkání křehkého skla pak náhle přerušilo poplašné vyzvánění kostelního zvonu, vesnice byla vypálena a zbyl z ní jen ten zvon odlitý roku 1590, jenž je v současnosti umístěn v expozici jabloneckého muzea. Lidé, kteří přežili, odešli hledat bezpečnější kout jinam. Když se po několika letech s obavami smíšenými se zvědavostí vrátili, spatřili na rozvalinách spáleniště rozkvetlou jabloň jako předzvěst nového života. S plody, jež na sklonku léta jabloň přinesla, se do místa vrátil život a lidé ji z vděčnosti přijali do znaku obce, které dali jméno Jablonec.

K opravdu výraznému rozvoji sklářské výroby dochází až o století později, a to díky zdatným obchodníkům z blízkého Liberce a Žitavy. Jejich snahy sice poněkud komplikovalo špatné dopravní spojení, zboží se převáželo povozy nebo na dřevěných krosnách. Přesto se v polovině 18. století sortiment zboží ještě obohatil o výrobu bižuterie, skleněných perlí a broušených kamenů. Tento sortiment se brzy stal velmi výhodným a žádaným obchodním artiklem. A protože konečně došlo k budování silniční a železniční dopravy, stalo se Jablonecko jednou z nejvýznamnějších průmyslových oblastí rakousko-uherské monarchie. Však také jeho význam ocenil císař František Josef I., jenž povýšil v roce 1866 Jablonec na město. V 19. století je již zboží vyváženo přes Evropu do Afriky i obou amerických kontinentů. Jablonečtí obchodníci se stávají vyslanci své země v zahraničí a jsou často prvními Čechy, kteří pronikli na vzdálené kontinenty. Zároveň seznamovali širý svět s naší zemí a navazovali důležité obchodní, politické a společenské kontakty.

Na přelomu 19. a 20. století vchází Jablonec nad Nisou a jablonecké sklo do dějin našeho národa jako jedna z jeho nejlepších kapitol. Svou tradicí, respektem k řemeslu i osobitým kouzlem je předurčeno k tomu, aby sehrálo významnou roli ve světovém měřítku jako „výrobek své země“. Na tomto nebývalém úspěchu mají zásluhu především rodinné klany Wanderů, Schurerů, Kittelů, Swarowských a taktéž „sklářských králů“ Riedelů.
Jablonec je tak bohatý, že si místní radní mohou radostně mnout ruce a pustit se do rozšíření a přestavby města. Z období konce 19. a začátku 20. století pochází většina nádherných secesních domů a vil, zdobených vitrážovými okny a kachlemi na fasádách a utopených v zahradách plných květin. Jen tak pro zajímavost – jedna romantická secesní čtvrť v Husově ul. a V Nivách se nachází 5 minut pěšky od Lázní Jablonec, hned vedle Starokatolického kostela z počátku 20. století (náměstí. B. Němcové). Kostel „Povýšení svatého Kříže“ budovaný v letech 1900 - 1902 (arch. Josef Zasche) dodnes slouží původnímu účelu – bohoslužbám starokatolické církve. Nutno říci, že je jednou z nejcennějších jabloneckých památek právem patřících k nejvýznamnějším sakrálním secesním stavbám v Evropě. K architektonickým skvostům se řadí nový poštovní úřad, městské divadlo, okresní soud, městské lázně. V letech 1867 – 1869 byla vystavěna Stará radnice. Jako sídlo městského úřadu. sloužila až do 30. let dalšího století, dnes je zde umístěna městská knihovna. Jelikož město koncem 19. století ohrozila mohutná povodeň, byla v letech 1906 – 1909 vybudována přehrada, dnes unikátní technická památka, zasazená přímo do centra městské zástavby. Na konci devatenáctého století byla otevřením Bad Schlag založena tradice lázeňství. Na tu dnes navazují Lázně Jablonec s rehabilitačními programy, terapií stresu a psychických potíží, pobyty na hubnutí a wellness pobyty.

Kostel Povýšení svatého kříže	Stará radnice	Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Tento „boom“ zatavila až světová hospodářská krize a 2. světová válka. Většina řemeslníků přišla na počátku 30. let ze dne na den o svou obživu. Představitelé města se rozhodli dát jim práci na stavbě Nové radnice (1931 – 1933, arch. K. Winter) a kostela Nejsvětějšího srdce Páně (1930 – 1931, arch. J. Zasche) , dvou honosných budov funkcionalistického stylu, jež jsou do nynějška typickou dominantou v kopci uprostřed města. Po válce, v době odsunu Němců a znárodňování podniků, se naštěstí ukázalo, že bižuterní průmysl je jedním z mála schopných produkovat devizy, a tak byl vzat „vyššími místy“ na milost. Zároveň přicházeli noví osídlenci s upřímnou snahou pokračovat v tradicích sklářské výroby.

Kostel Sv. Anny	Kostel Dr. Farského	Muzeum skla a bižuterie

Procházka po současném Jablonci skýtá zajímavou směsici moderních obchodů a restaurací zakomponovaných v historické zástavbě secesních domů a svatostánků. Kromě výše jmenovaných památek, které jsou trvalou ozdobou města, si můžete prohlédnout
i nejstarší jablonecký římskokatolický kostel sv. Anny s přilehlou farou postavený tentokrát v kamenné podobě koncem 17. století, namísto původního dřevěného, vypáleného Švédy. Spolu s dnešním hotelem Zlatý lev, postaveným přímo nad kostelem, a naproti stojící dřevěnou kovárnou (na místě dnešního hotelu Merkur na Anenském náměstí) tvořil rušný střed města. Bez zajímavosti není ani pseudogotický kostel Dr. Farského s šedesáti-metrovou chrámovou věží, kde se nyní často pořádají koncerty vážné hudby. Za povšimnutí stojí také Muzeum skla a bižuterie Jablonec umístěné v rovněž secesní budově ve florálním stylu (1904, arch. E. Herbig), patřící původně exportní firmě Zimmer & Schmidt. Návštěvník v něm najde expozici předlouhé historie sklářství v Jizerskohorské oblasti a mincovnictví. Vězte, že každá současná kovová mince, jež projde Vaší peněženkou, byla vyražena v továrně s výhledem na Jabloneckou přehradu. Abyste shlédli úchvatné panorama města a jeho okolí, můžete buď vyšlapat prudký kopec na již zmiňovanou vyhlídkovou věž s restaurací Petřín, nebo vystoupat na 51 m vysokou věž Nové radnice, přístupnou veřejnosti v době letních prázdnin. Pobavit se můžete v radničním kině nebo v daleko romantičtějším asi 100 m vzdáleném letním kině.

Jablonec nad Nisou je ovšem znám také jako město sportu. Mnoho sportovců úspěšných jak v atletice, fotbale, tak v běhu na lyžích pochází právě odtud. Amatéři i profesionálové si mohou každoročně vyzkoušet své síly na Jizerské padesátce. Tradiční závod se pořádá od r. 1968. Původně byl testem výkonnosti horolezců. Od 4. ročníku je memoriálem Expedice Peru, na uctění památky horolezců, kteří zahynuli pod Huascaránem v roce 1970. Každoročně se jej účastní několik tisíc lyžařů. Je to zimní nejmasovější akce u nás. Od roku 1999 je součástí světové ligy dálkových běhů Worldloppet. Jablonec žije sportem, je zde dost příležitostí k sportovnímu vyžití. Celoročně nově zrekonstruovaný plavecký bazén s 25 m dráhou, dětským bazénem
s brouzdalištěm, vodními hřiby, tobogány, vířivkami a dalšími atrakcemi. Hned vedle bazénu stojící Městská sportovní hala s několika sály pro aerobik i kolektivní sporty
a nedaleké Tenis squash centrum, bowling či bobová dráha. V létě navíc koupání v jedné
z nejčistších přehrad v České republice. Desítky kilometrů dobře značených cyklistických
a turistických tras, jízda na koni. V zimě je k dispozici lyžařský běžecký areál, různě náročné sjezdovky rozseté po přilehlých kopcích, na bruslení zimní stadión a zamrzlá přehrada.

Díky blízkosti hranic je možno podnikat výlety za památkami či nákupy k našim německým a polským sousedům nebo třeba jen do 12 km vzdáleného Liberce známého svým společenským ruchem. Místní raritou je tramvajové spojení mezi oběma městy. Někdo si naopak nejlépe odpočine a zrelaxuje se brouzdáním po členitých a melancholických zákoutích Jizerských hor opředených mnoha pověstmi a tajemstvími.
Další tipy na výlet Jablonec nad Nisou a okolí.

Zpět na hlavní stránku, ubytování, Lázně Jablonec, wellness....

Jablonec nad Nisou na webu: